Aktuality

Čtenářský klub Světa knihy Přečteno vás zve na březnové setkání nad románem Včelí bodnutí od irského spisovatele Paula Murrayho. Tento mimořádně silný román se stane předmětem společné diskuse, která proběhne ve středu 25. března od 18:00 hodin ve VinCaffé (Blahníkova 610/3, Praha 3).

Přijďte se podělit o své čtenářské zážitky, večerem vás společně provedou překladatel knihy Lukáš Novák a literární historik Pavel Kořínek, kteří vám přiblíží specifika překladu a další zajímavosti spojené s tímto titulem.

Rezervace míst na setkání bude spuštěna týden před konáním akce na rezervace@svetknihy.cz. Kromě osobního setkání můžete diskutovat o knize také na Discordu Světa knihy.

Těšíme se na vás a na společnou diskusi nad tímto výjimečným románem.

Kniha historičky Anny Hájkové Lidé bez dějin jsou prach. Queer touha a holokaust získala National Jewish Book Award v kategorii výzkum o holokaustu. Ocenění se uděluje v USA od roku 1950 a jedná se nejprestižnější cenu ve svém oboru; letos proběhl 75. ročník. Publikace přináší průlomový pohled na queer historii holokaustu a umlčené hlasy obětí. Hájková je třetí oceněnou osobou české národnosti.

Anna Hájková působí jako docentka moderních evropských dějin na University of Warwick ve Velké Británii. Vystudovala moderní dějiny, sociologii a anglistiku na Humboldtově univerzitě v Berlíně, dizertaci obhájila na kanadské University of Toronto. Její první kniha Poslední ghetto: Všední život v Terezíně vyšla v roce 2020 v Oxford University Press a o dva roky později v českém překladu; setkala se s výrazným ohlasem odborné obce i veřejnosti. Hájková je asociovanou členkou Centra pro studium holokaustu a židovské literatury na Univerzitě Karlově. Kniha Lidé bez dějin jsou prach vyšla německy, česky a anglicky.

Srdečně vás zveme na uvedení nové knihy Komiks a/jako reklama. Domácí obrázkový seriál jako médium reklamy a propagace ve 20. století, která odhaluje překvapivý svět československé komiksové reklamy dvacátého století. Autoři Tomáš Prokůpek a Martin Foret vás provedou historií využití komiksu jako média pro reklamu a propagaci.

Datum a čas: 26. února od 17:00

Místo: Ústav pro českou literaturu AV ČR, Na Florenci 3, Praha 1

Přijďte se dozvědět více o tom, jak komiksové obrázkové seriály propagovaly výrobky jako francovka Alpa nebo zubní pasta Tuti-Fruti a jakým výzvám čelila reklama v různých historických obdobích.

Na místě bude možnost zakoupit si publikaci s e-shopovou slevou!

Těšíme se na vaši účast! 

Spisovatel Eli Beneš dosáhl výjimečného úspěchu – jeho debut Nepatrná ztráta osamělosti se jako vůbec první česká kniha v dvacetileté historii projektu dostal do prestižního výběru Books at Berlinale! Kniha bude 16. února 2026 představena více než 180 filmovým profesionálům na Berlinale – Berlin International Film Festival jako titul s největším potenciálem pro filmovou adaptaci.

Books at Berlinale je společný projekt filmového festivalu Berlinale a Frankfurtského knižního veletrhu, který vznikl v roce 2006 jako první trh s filmovými právy na adaptace literárních předloh. Letošní 21. ročník proběhne v rámci Berlinale 2026 od 14. do 17. února.

Každý rok je formou moderované prezentace představeno přibližně deset knih významným osobnostem z filmového průmyslu. Vybrané tituly jsou uvedeny ve zvláštním katalogu a po prezentaci následuje networkingové setkání s těmi, kteří mají bližší zájem o filmová práva.

Projekt je součástí koprodukčního trhu na Berlinale (Berlinale Co-Production Market), který také pořádá exkluzivní Matchmaking Session – osobní setkání nakladatelství, agentur a producentů.

Cílem projektu je posílení spolupráce mezi filmovým a knižním průmyslem. Pro české autory a nakladatele představuje zařazení do výběru Books at Berlinale unikátní příležitost k mezinárodnímu uznání a potenciální filmové adaptaci.

Knihex je za námi, děkujeme všem, kteří přišli a podpořili malé nakladatele!

Pokud jste však nestihli dorazit, můžete si skvělé besedy o našich knihách poslechnout ze záznamu.

Srdečně vás zveme na komentovanou procházku, kterou si pro vás připravila Olga Pavlova, autorka knihy Jak to začalo. Rozhovory s ruskými emigranty. Společně se vydáme po místech, která jsou neodmyslitelně spjata s ruskou emigrací v Praze.

Co vás čeká:

• Dvouhodinová procházka po místech spojených s ruskou emigrací • Objevíme příběhy meziválečných intelektuálů, studentů a exulantů • Seznámíme se také s osudy současných uprchlíků, kteří odešli kvůli válce a režimu v dnešním Rusku • Půjdeme po stopách významných osobností jako Vladimir Nabokov, Marina Cvetajevová či Arkadij Averčenko, kteří v Praze po určitou dobu žili.

Praktické informace:

• Datum: 10. listopadu 2025 • Čas: od 16:20 hodin • Sraz: Svornosti 1, Praha 5-Smíchov

I dnešní emigrace má svůj příběh, který není vždy vidět na první pohled. Přijďte si s námi poslechnout tyto často skryté příběhy a poznat místa, která byla a stále jsou útočištěm pro ty, kdo hledají svobodu a nový domov.

Pro ty, kteří podpořili vydání knihy na Donio.cz je procházka ZDARMA. Pokud jste nepřispěli a rádi byste se procházky zúčastnili, prosím napište nám na books@akropolis.info. Cena procházky je výtisk knihy za plnou cenu, který si u nás na místě můžete zakoupit.

Po procházce bude od 19:00 následovat uvedení knihy rozhovorů v kavárně Husovka (Husova 242/9, Praha 1).

Těšíme se na vás! 

Petr Nagy píše na webu ČT Art o nové knize Trik od ruské spisovatelky Mariji Stěpanovové. Tato kniha, která se zabývá pocity a myšlenkami ruských emigrantů po prvním roce války na Ukrajině, přináší hluboký pohled na otázky kolektivní viny a identity.

Marija Stěpanovová, nominovaná na Bookerovu cenu za svou knihu Památce paměti, se řadí mezi klíčové postavy současné ruské emigrantské literatury a její práce se často zaobírá složitými otázkami identity, paměti a historické odpovědnosti. Spolu s dalšími autory jako Ljudmila Ulická nebo Viktor Šenderovič tvoří tzv. pátou vlnu ruské emigrace - generaci intelektuálů, kteří opustili Rusko po začátku války na Ukrajině. Na rozdíl od předchozích vln emigrace, kdy autoři odcházeli kvůli politickému pronásledování, současní spisovatelé čelí morálnímu dilematu - neschopnosti tvořit v jazyce agresora. Tito autoři, kteří rovněž kriticky reflektují současnou politickou situaci v Rusku a její dopady na jednotlivce, často čerpají z osobních zkušeností s emigrací a zkoumají téma vykořenění a hledání nového domova.